no comments

Priming aneb Stačí málo a náš mozek z nás udělá někoho úplně jiného

Věřili byste tomu, že kdyby tento článek byl o starobě, Vaše pohyby po jeho přečtení by byly pomalejší než obvykle, případně rychlejší? Rychlost závisí od Vašich sympatií vůči starobě ale přes to, jak je to vůbec možný? Za vše může přirozená asociace a priming ve Vašem mozku.

Asociace myšlenek se poslední dobou poměrně často rozebírá v spojitosti s myšlenkovými mapami. Když máte úkol, můžete si ho rozdělit na jednotlivé podúkoly a ke každému z těchto podúkolů můžete přiradit jednotlivý způsoby řešení. Jedná se o vědomou asociaci, kde jednotlivé myšlenky, či úkoly vědomě asociujete, resp. propojujete na ně navazujícími dalšími myšlenkami.

mind-map

Klasický způsob jako u Vás vědomě vyvolat automatickou asociaci myšlenek, vzpomínek, či emocí je, když Vám řekneme například slovo škola. Možná Vás hned napadla Vaše nejneoblíbenější profesorka, pak jste si vzpomněli na její oblíbený svetr a jeho pach, pak na situaci, kdy jste byly v jejím kabinetu, který byl touto vůni celý prosáklý a jak jste se na tom se svým spolužákem Honzou smáli, když jste byly v bufetu, kde měli ty super čokoládové věnečky. A tak dále. Kdyby to skutečně byly Vaše vzpomínky, bylo by dost možné, že byste se při pomýšlení na danou profesorku zamračili, při vzpomínce na její pach zatvářili znechuceně a při vzpomínce na Honzu a věnečky se pousmáli. A tohle všechno by se událo klidně i za 1 vteřinu.

Teď, kdybychom Vám dali za úkol doplnit slovo začínající na písmena „sl“, s větší pravděpodobností Vás napadli jako první sladkosti, nebo slovo sladký a ne slanost, nebo slaný. Proč? Za to může priming. Informace o čokoládových věnečcích ve Vás, bez Vašeho vědomí, aktivuje myšlenky kolem témata „sladkosti“, ale taky například myšlenky kolem Vaši váhy, hladu, jiného jídla. Jedna myšlenka aktivuje další myšlenky, i když ve slabší míre a bez toho, abychom si toho byli vědomi.

Čtete o starých lidech? Možná budete pomalejší

Ale pozor, protože tak jako nevědomky máme na základě jistého podnětu ovlivněnou mysl, tak mohou být ovlivněny i naše činy a emoce. Velmi známý je experiment psychologa Johna Bargha, kde požádal studenty ve věku od osmnácti do dvaceti dvou let o sestavování vět se čtyřmi slovy ze sady vždy pěti slov. U jedné skupiny studentů polovice slov souvisela se starší generací (například zapomnětlivý, plešatý, vrásky a podobně). Po dokončení úkolu byli studenti vyzvání přesunout se do jiné učebny, kde měli plnit další úkol. Právě přesun mezi učebnami byl předmětem zkoumání. Studenti, kteří tvořili věty ze slov s tématikou staroby, kráčeli podstatně pomaleji než druhá skupina.

pomalachuze-priming

Stalo se tak protože slova u pomalejší skupiny studentů evokovali v jejich mozku starobu a se starobou související chování jako je třeba pomalá chůze. Studentů se pak zeptali, jestli si byli vědomí společného tématu u slov a řekli, že nikoliv.

A totéž se teď děje Vám. Kdybychom Vás na to neupozornili, a Vy jste se právě rozhodli dojít si třeba po vodu, Vaše vstávání ze židle by bylo o cosi pomalejší než obvykle. Anebo by jste byli právě naopak o cosi rychlejší, když máte ke stáří odpor.

Funguje to však i naopak. Činy a pohyby ovlivňují naše myšlení. Bylo to dokázané například při pokusu, kde byly lidem nasazeny zcela nové sluchátka a pouštěli jim do nich zprávy. Lidi si mysleli, že účelem poslouchání je test audio kvality sluchátek. Instrukce byly, aby upozornili, když zpozorují zhoršení kvality zvuku. Jedna skupina měla jako znamení kývat hlavou shora dolů a druhá vrtět ze strany na stranu. Zprávy, které poslouchali, byly různé zpravodajské komentáre. Skupina, která kývala hlavou shora dolů, měla později tendenci souhlasit s tím, co slyšeli. Druhá skupina, která vrtěla hlavou, měla tendenci se zprávami nesouhlasit.

manipulace

Dokonce i fyzické a vizuální podněty z našeho okolí nás a naše rozhodování a hodnocení dokážou ovlivnit. Fyzické jako například když držíme horkou kávu nebo vychlazenou colu. Ptáte se jak? Lawrence Williams , jako asistující profesor na univerzitě v Colorádu, svým výzkumem došel k závěru, že osoby, které přišli do styku s horkým předmětem, mají tendenci hodnotit neznámou osobu po krátce schůzce a přečtení pár informací o ní, mnohem lépe jako osoby, které přišli do styku se studeným předmětem. Taky osoby, které drželi horký předmět a měli možnost vybrat dárek buď pro sebe, nebo pro přítele, vybírali mnohem častěji dárek pro kamaráda než pro sebe a naopak, osoby se studeným předmětem vybírali častěji dárek pro sebe.

Vidíte kolem sebe peníze? Budete sobečtější!

Kathleen Vohs, profesorka na univerzitě v Minesotě, v rámci svých výzkumů sledovala, jako se bude chovat člověk, kterého přinutí aktivovat myšlenky ohledně peněz (úkolem bylo se seznamu pěti slov vytvořit větu o čtyřech slovech na téma peněz). Priming posilnila i vizuálně, když do místnosti, kde experiment probíhal, umístili objekty, které s experimentem přímo nesouvisely, ale měli tématiku peněz. Byly to například peníze z hry Monopoly, nebo šetřič na monitoru, kde na vodě plavali dolarové bankovky.

money-everywhere

Jeden z výsledků je, ze lidé, kterým se aktivují myšlenky kolem peněz, jsou míň závislí na druhých, resp. chovají se tak. Nad náročným úkolem vytrvali téměř dvakrát tak dlouho bez požádaní o pomoc, jako skupina, která nebyla ovlivněná penězi. Lidé vystavení primingu peněz jsou ale taky sobečtější. Byli méně ochotni pomoct jednomu z účastníků, který předstíral, že si nedokáže s úkolem poradit. Anebo když experimentátor naschvál upustil na zem tužky, penězi ovlivnění účastníci zdvihli tužek méně.

Dalším experimentem na stejných skupinách lidí bylo, aby v místnosti připravili židli pro sebe a pro cizí osobu, se kterou měli mít o chvíli rozhovor. Účastníci, kteří byli penězi ovlivnění, nechávali židle od sebe ve větší vzdálenosti než ostatní. V průměru dali židle od sebe do vzdálenosti 118 centimetrů, zatím co druhá skupina lidí je vzdálili v průměru jenom na 80 centimetrů.

Výsledky testů, které zkoumají náš mozek a v něm automaticky probíhající procesy asociace a primingu, nám ukazují, že toho o sebe víme skutečně málo. Máme pocit, že své mysli a svému tělu vládneme zcela vědomě, ale vypadá to tak, že ne tak docela… Priming můžeme využít i v běžném životě. Až tedy budete příště s někým na schůzce, kupte mu raději teplý čaj či kávu, než vychlazenou limonádu – bude k vám vřelejší.




  • Komentáře

    Štítky:, , ,