no comments

Chválit umí málokdo, snadnější je pro nás kritizovat. Jak správně na kritiku a pochvalu?

Také jste se už setkali se situací, kdy lidé raději druhého nechválili, a pouze tehdy, jen když bylo něco špatně, ozvali se s kritikou? Jak říká Hana Ondrušíková, lektorka v oblasti soft skills, “Tak nějak to už patří k české nátuře. V minulosti byl tento přístup na denním pořádku a přestože se situace zlepšuje, stále ještě zdaleka nevymizel.”

Abychom navázali na úvodní článek, ve kterém jsme se zabývali slovem “ale”, rovnou upozorníme na nejčastější manažerskou i mezilidskou chybu při chválení – tou je fakt, že lidé mají tendenci k pochvale něco dodat. Zamysleme se třeba nad následující situací, kdy přinese podřízený nadřízenému vypracovaný dokument dříve, čímž mu ušetří spoustu starostí, ale i tak nalezne chybu na jeho části.

Správná pochvala: Děkuji vám za tu zprávu Marie, jsem ráda, že na to nebudu muset na chalupě myslet.” (důraz na tečku, poklesnutí hlasem)

Špatně podaná pochvala:“Děkuji vám za tu zprávu Marie, jsem ráda, že na to nebudu muset na chalupě myslet, ale ty tabulky na straně 15 nejsou úplně ono. Mohla byste to předělat?”

Správně podaná pochvala s dodatkem: “Děkuji vám za tu zprávu Marie, jsem ráda, že na to nebudu muset na chalupě myslet. (zdůraznit tečku, ponechat pauzu a dát dostatečný prostor pro chvíli slávy) Pojďme se, prosím, ještě podívat na ty tabulky na straně 15, potřebovala bych tam ještě něco upravit.”

V čem tkví trik u poslední pochvaly s dodatkem? Nahraďte kritiku novým úkolem

  1. Vynechali jsme slovo “ale”
  2. Použili jsme místo něj trik, jak se vyhnout kritice – nahradili jsme kritiku rovnou novým úkolem
  3. Nechali jsme dostatečný prostor pro vstřebání pozitivní zpětné vazby

positive-vs.-negative-feedback

Přestože zaměstnanec dodal práci s předstihem a nepochybně jej to stálo spoustu úsilí, možná i tak není vše perfektní. Je ale nesmysl jej “trestat” kritikou. Raději zvolte metodu, kdy nahradíte část kritiky novým zadáním. Nebude mít pocit, že jej jen kritizujete a dostane se mu i patřičné pochvaly, kterou si nepochybně zaslouží.

Naučte se chválit aneb procvičte si to doma:

Abyste se naučili chválit, zkuste si to nahlas. Pravděpodobně zjistíte, že vám to příliš nejde. Doma si stoupněte před zrcadlo a zkuste si nahlas zkusit pochvalu, kterou byste v budoucnu rádi řekli někomu kolem vás.

Další možností je, abyste jednou za týden někoho z rodiny pochválili. Je jedno za co, ale pochvala musí dávat smysl a je nutné, aby byla upřímná. Jak jsme si řekli výše, opak by brzy poznali.

dekuji

Technika sandwiche aneb když už je třeba kritizovat, udělejte kritiku příjemnější pro obě strany

Další možností, kterou v případě kritiky doporučuje lektorka Hana Ondrušková uplatnit, je tzv. sendvičová technika. Název skvěle demonstruje, jak by měla být kritika správně poskládána. Jako první je v tomto případě vhodné začít pozitivně, tedy pochvalou, za ní poté navázat kritikou a negativním feeedbackem a na závěr dotyčného znovu chválíme.

Lidé při této technice kritiku lépe snáší a spíše nás vyslechnou. Nutno podotknout, že technika sama o sobě nebude fungovat, pokud pochvalu nebudeme myslet vážně. Chválit bychom totiž měli především a pouze v momentech, když to myslíme vážně. [Situace, kdy se nás ženy a dívky zeptají, zda jim to sluší, jsou samozřejmě výjimkou :-)]

sanwich

5 tipů jak správně chválit

  1. Po pochvale udělejte klesnutí hlasu a pomyslenou tečku s mezerou.
  2. Nechte lidi zažít ten pocit, když je někdo chválí.
  3. Pokud jsme v pozici toho, kdo pochvalu přijímá, nezlehčujte situaci a nechte se pochválit. Zkrátka nebuďte nervózní.
  4. Ulehčete situaci lidem, kterým dáváte pochvalu. Pokud jste např. ve vztahu, pochvalu dávkujte pomalu, vše záleží na typu člověka. Pokud je to výkonově orientovaný člověk, nebude pochvalu přijímat tak, jako vztahově založený člověk. Jediná možnost, jak se přes podezíravost dostat, je trpělivost a dostatek času.
  5. Sami u sebe se musíme na 1 000 % ujistit, ať už jde o drobnost či maličkost, že chválit chceme a že to myslíme vážně. Lidé to v opačném případě poznají. Musí zkrátka být vidět, že si za tím stojíme. Dodáme tím sebevědomí sobě i druhým.

3 tipy jak na efektivní kritiku

  1. Proč kritizujeme? “Hlavní smysl kritiky je, aby se něco zlepšilo.” Skutečná a objektivní kritika má jediný účet – dostat se z méně uspokojivého stavu do více uspokojivého stavu.” “Ne někomu vykoupat čumák, nebo pohonit si ego.” Když jdu kritizovat, měl bych se vyvarovat jiných pohnutek, než objektivní zpětné vazby.
  2. Kritiku raději nahraďte novým zadáním, funguje to skvěle
  3. Krok 1. je objektivní pravda, Krok 2. zařídit, aby člověk kritiku přijal. To zařídíme právě tím, že dodržíme postup, kdy je kritika uprostřed

Feedback

Představte si následující situaci:

Přítel právě přivrtal poličku a přivrtal jí tak nešikovně, že nejde otevřít skříňka před ní. Jak mu má partnerka tento nemilý fakt sdělit, aniž by jej demotivovala? Třeba následovně:

  • Lásko, jsi hodnej, že jsi navrtal tu poličku, já vím, že toho teď máš hodně.” Nyní následuje u partnerů dva dny až týden pauza v kritice (v závislosti na osobnosti). Kritiku lze poté nahradit něčím velice funkčním – novým zadáním… “Zlato, posunul bys prosím tu poličku o 10 cm vlevo? Nejde otevírat skříňka.” Výsledek bude mnohem lepší, než křik ve stylu “Můžeš mi tohle vysvětlit?!” Z něj by nevyšlo nic funkčního.

Podobně jako v případě výše – když hodně spěcháme a potřebujeme něco rychle vyřídit, je lepší dávat nové zadání, než se vrtat v tom, co bylo špatně. Poté můžeme časem navázat pochvalou +-+.

Informace nestačí, potřebujeme zařídit správný přenos, bez emocí to nejde

Mít objektivní pravdu bohužel nestačí. Obzvlášť v naší kultuře si často lidé naivně myslí, že objektivní pravdu musí přeci všichni kolem akceptovat a chápat. Přesvědčování je něco, co není nárokové. Dobře to chápou především obchodníci, nebo lidé, kteří cvičí psy a koně. Pokud zvíře povel nepochopí, nic neudělá.

inside-out-meet-your-emotions-3

Myslete o komunikaci jako o systému přesvědčování. Proč by mě lidé měli poslouchat jenom proto, že mám pravdu? Naučte se své myšlenky správně odprezentovat, dejte jim důvod vás poslouchat. Přesvědčování má prostý úkol – zařídit, že informaci druhý subjekt přijme za své. Vysvětlit druhé straně, proč je to pro ní dobré. Je lepší se k přesvědčení probojovat dlouhodobě, aby to bylo jinak. Pozitivní motivací, sendvičovým systémem apod.

Proč je fluktuace tak obrovská? Nebudujte hned výsledky, budujte člověka

“Vybudujte člověka, který pro vás odvede práci. Vybudujte člověka, on vybuduje výsledky. Začněte u vztahů. Nezačínejte u výsledků. Netlačte na odvedení práce, ale na vztahy,” říká s vášnivým úsměvem Hana Ondrušková. Občas v komunikaci tlačíme lidi do míst, kde bychom sami nechtěli být, je nutné si tento fakt uvědomovat a pracovat s ním.

Jak mám být přesvědčivý? Musím být přesvědčený o tom, co druhé straně sám říkám. Je dobré se vcítit do postoje druhých – pochopit a respektovat jejich postoj. Při přesvědčování vás musí zajímat postoj druhé strany. Nejhorší, co lze udělat, je říci, že “mě to nezajímá”.

Je bezpečnější zařídit, aby lidé chtěli něco udělat sami. Vysvětlit jim důvod, podstatu věci a udělají úkol rádi. Důležité je při přesvědčování vyslat signál, že nejdu druhou stranu sežrat. Když se potkaly dvě opice, vyhodnocovali jako první, jestli se blíží boj, nebo je druhá strana přátelská. Je to důležitá primární reakce, kterou v sobě máme od pradávna.

“Největší zkratka, jakou lze často v životě najít, je nehledat žádnou zkratku,” zmiňuje na závěr lektorka Hana Ondrušková“Je důležité si uvědomit, že komunikace je jako sport a umění, zkrátka schopnost, která se musí pilovat dlouhá léta.”




  • Komentáře